KINESIOTAPING
Charakteristika
Jedná se o metodu, která využívá lepení pásek
na kůži pro ovlivnění pohybového a oběhového systému. Vznikla v Japonsku
začátkem 80. let 20. století, kdy chiropraktik dr. Kenzo Kase vyvinul speciální
tejp (a současně s ním i metodiku), jehož struktura a elastičnost je velmi
blízká lidské kůži.
Funkcí kinesiotapingu („tejpování“) je
autoreparační (sebeopravný) proces těla, během kterého jsou urychleny léčebné
procesy. V případě přetížení, otoku, nebo ztuhlosti po zátěži dochází ke zmenšení prostoru mezi kůží a
svalem, jehož důsledkem jsou pocity bolesti. Aplikací tejpu dochází ke
zvrásnění kůže (zvednutí pokožky), snížení tlaku v podkoží a zlepšení
krevní cirkulace, podpory odtoku lymfatického moku, zmírnění bolesti, tlumení
zánětlivého procesu, napomáhání vstřebávání hematomů (krevních podlitin).
Indikace
(kdy
lze kinesiotaping realizovat)
- bolesti hlavy, zad a končetin
- kloubní blokády a výhřezy ploténky
- bolesti kloubů a svalů (např. z přetížení)
- poúrazové a operační stavy (plastiky, jizvy)
-
kloubní poranění (distorze, subluxace)
- otoky (edémy) a tkáňová poranění (např. hematomy)
- neurologické obtíže
- whiplash syndrom (poranění krční páteře způsobené nejčastěji úrazem)
-
epikondylitidy (tenisový / golfový loket;)
- entezopatie (bolestivé syndromy zapříčiněné zánětlivými a degenerativními procesy v oblasti úponů šlach, vazů a kloubních pouzder)
- trigger points, tender points
- syndrom karpální tunelu
-
deformity nohy a prstů aj.
Kontraindikace (kdy
nelze kinesiotaping realizovat)
- onkologická onemocnění (maligní melanom kůže)
- kožní, infekční a zánětlivá onemocnění
- horečnaté stavy
- otevřené rány
- hluboká žilní trombóza a křečové žíly (varixy)
- „papírová“ kůže
-
alergie na náplasti.
Důležité!
Před aplikací tejpu je důležité inkriminovanou oblast oholit (alespoň 24 hodin předem) neboť ochlupená kůže snižuje přilnavost a účinek. Tejp je aplikován maximálně na 4-5 dnů a po sundání tejpu je doporučena 1-2 denní pauza v případě opakování aplikace.